OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Keď v roku 1987 Chuck Schuldiner naštartoval príbeh legendy DEATH, určite netušil, aký mrazivo osudový názov pre svoju kapelu vybral. Ani štyri roky po jeho bolestivo predčasnej smrti (naštastie) nedoviedli kult pionierov death metalu do absurdne komerčných rozmerov a tak je odkaz DEATH stále šírený na nosičoch, ktoré uzreli svetlo sveta ešte počas Schuldinerovho života.
Ľady prelomil Nuclear Blast až tohoto roku, keď do svojej edičnej rady „Deluxe Edition“ zaradil znovuvydanie opus magnum DEATH, „Sound Of Perseverance“. DVD s raritným záznamom živého koncertu v nemeckom Cottbuse tvorí bonusovú časť tohoto vydania, paralelne je však k dispozícii aj samostatne. Škoda, že metalový vydavateľský kolos s povestným nemeckým (ne)vkusom zohyzdil artwork všetkých titulov vydaných v spomínanej edícii gýčovým rámčekom a zopár chybami – stále sa tak nedá povedať, že DEATH bol postavený pomník, aký by si kapela takéhoto formátu zaslúžila. Celé balenie pôsobí viac než snahou o luxusnú, hodnotnú reedíciu dojmom nízkonákladového „nice price“ titulu.
Samotný záznam aj napriek úvodnému varovaniu šokuje svojou hrubosťou. Prevažne statická a nekvalitná ručná kamera snímajúca dianie zo zadnej časti klubu takmer znemožňuje tradičné strihové ozvláštnenia či detailné zábery. Akokoľvek to však znie paradoxne, práve hrubosť záznamu sa stáva hlavnou devízou celého DVD. DEATH nikdy neboli navoňanou, sterilnou štadiónovou kapelou. Pohľad sústredený väčšinu času na Chucka alebo sólujúcich členov kapely dáva divákovi pocit, že je v prvej rade natrieskanej sály, medzi headbangujúcimi fanúšikmi. Našťastie po stránke zvuku sa DVD vydarilo – výlučne stereofónny zvuk je drsný, ostrý, ale dostatočne čitateľný, zamrzí snáď len ojedinelý „lupanec“. Playlist vystúpenia, predelený Christyho sólom na bicie, je mierne obmenená verzia toho, ktorý je zaznamenaný na doteraz jedinom oficiálnom DVD „Live In L.A.“ z toho istého obdobia. Po stlačení tlačítka „play“ dokonca vhupneme priamo do úvodnej „The Philosopher“, nekoná sa žiaden „úvod do deja“.
Toto DVD je neupraveným záznamom dychberúcej formy, v ktorej sa Chuck Schuldiner a táto inkarnácia „Smrti“ nachádzali v roku 1998. Bohužiaľ, „vďaka“ slabšej technickej kvalite, faktickej absencii bonusov (na disku nájdeme len promofotky z obdobia „Sound Of Perseverance“) a celkového len čiastočného využitia DVD formátu ide skutočne len o milé obohatenie reedície skutočne posledného albumu DEATH či „polovičné“ dévédéčko (avizovaná predajná cena 7,50 € tomu nasvedčuje). Rovnako, ako tomu bolo v prípade LED ZEPPELIN dúfam, že s pozostalosťou po DEATH sa bude aj naďalej nakladať citlivo a po všetkých stránkach hodnotnejšieho, skutočne definitívneho sumáru kariéry pionierov (nielen) floridského death metalu sa ešte dočkáme.
Toto DVD je skvelým, neupraveným záznamom dychberúcej formy, v ktorej sa Chuck Schuldiner a táto inkarnácia „Smrti“ nachádzali v roku 1998. Bohužiaľ, „vďaka“ slabšej kvalite, faktickej absencii bonusov a celkového len čiastočného využitia DVD formátu ide skutočne len o milé obohatenie reedície skutočne posledného albumu DEATH či „polovičné“ dévédéčko.
Chuck Schuldiner
- gitara, spev
Richard Christy
- bicie
Scott Clendenin
- basgitara
Shannon Hamm
- gitara
1. The Philosopher
2. Spirit Crusher
3. Trapped In A Corner
4. Scavenger Of Human Sorrow
5. Together As One
6. The Flesh And The Power It Holds
7. drum solo/Flattering Of Emotions
8. Symbolic
9. Pull The Plug
10. outro
Live In Cottbus 1998 (2005)
Live In Eindhoven (2001)
Live In L.A. (Death & Raw) (2001)
The Sound of Perseverance (1998)
Symbolic (1995)
Individual Thought Patterns (1993)
Fate - The Best Of (1992)
Human (1991)
Spiritual Healing (1990)
Leprosy (1988)
Scream Bloody Gore (1987)
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.